O mně


Kdo jsem

Cesta k cíli nebývá tak přímočará, jak si mnozí z nás představují. Každá taková pouť obnáší nejrůznější odbočky, zastávky a slepé uličky. Nejsem výjimkou a na své cestě procházím úseky rovnými, ale i těmi spletitými, o nichž nemají ponětí ani mí nejbližší.

Přešlapuji na zastávkách...

Zastávka první - Hřiště

Stejně jako spousta dalších kluků i já žil v domnění, že ze mě jednou vyroste národem opěvovaný fotbalový hrdina. Celé období prvního stupně základní školy jsem strávil na hřišti za domem. S vidinou snu o fotbalové slávě v hlavě, nohama obutýma do kopaček a snahou zlikvidovat co největší myslitelné množství brýlí, jež se staly nezbytným doplňkem fotbalistického úboru, piloval jsem bezchybnou techniku. Dodnes samolibě tvrdím, že talent na sport, a fotbal zvlášť, mi byl nadělen měrou vrchovatou.

Zastávka druhá - Poznávání

Hudba si postupně začala získávat mou pozornost, ovšem zdaleka ne ještě v takové míře, jako je tomu dnes. Zkušenost z několikerého účinkování v opeře (Kouzelná flétna, Carmen, Brundibár...) mi poskytla prostor pro objevování doposud neprobádaného světa vážné hudby. Stala se inspirací pro mé působení v menší brněnské divadelní skupině Dialog 2, kde jsem nakonec strávil dva skvělé roky plné zábavy a potěšení z práce. Cítil jsem však, že musím dál, jinam. Ani myšlenka na kariéru profesionálního klavíristy nebyla definitivou. Přišel konec základní školy a s ním další křižovatka.

Zastávka třetí - Hledání

Přiznám bez nátlaku, hudební kariéra se mi pro můj vrozený pesimismus nejevila nikdy jako reálná varianta. Proto mé další kroky mířily vstříc klasickému vzdělání na gymnáziu. Nikdy mě nenapadlo zpochybňovat vrozené vlohy pro studium. Navzdory značným studijním nárokům jednoho z nejstarších gymnázií na Moravě (Gymnázium, Brno, třída Kapitána Jaroše) však můj zájem o hudbu vzrůstal a sílil. Skvělé studijní výsledky mi umožnily získat individuální studijní plán. Díky němu jsem se mohl věnovat mimoškolním, s hudbou samozřejmě spojeným aktivitám. Mezi stěžejní patřily soukromé lekce elektrické kytary u Vítka Jindřichovského, jednoroční studium kompozice na ZUŠ Smetanova, působení ve sboru Kampanela, úzká spolupráce se školním sborem Jaroš (tvorba vícehlasých aranží, korepetice, doprovod), výpomoc ve sboru Vox Iuvenalis. Založil jsem také dvě hudební skupiny pod názvy "Heep Chick" a "Mjů Sick", obě se však pro nedostatek vůle na nich pracovat rozpadly. Třetí projekt, u jehož zrodu jsem asistoval - "Flow of Voices", je i v současnosti funkčním a pravidelně vystupujícím vokálním uskupením o šesti členech. Po absolvování druhého cyklu klavíru a maturitě přišel další rozhodující okamžik. Volba mezi jistotou a riskem. Studiem a hudbou.

Zastávka čtvrtá - Univerzitní kampus

Tentokrát konečně touha po studiu hudby nabyla vrchu nad rozumem. Mým cílem se stalo studium klasické kompozice na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Přijímající komise, bohužel, můj zápal a odhodlání nepřijala s očekávaným nadšením. Po neúspěšných zkouškách jsem se ještě téhož roku přihlásil ke studiu na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity. Navzdory prohře s váženými hudebními pedagogy jsem v žádném případě nehodlal hudbu zatratit. Naopak. Mým novým objektem zájmu se staly bicí, baskytara a spolupráce s dalším a cappellovým uskupením "Megafon". Režim vysokoškolských studií byl příznivý i pro práci na vlastní hudbě (pop-rockové).

Zastávka pátá - Nebe, peklo, ráj

Po ukončení prvního semestru veřejné ekonomiky mě zlákala soutěž Česko-Slovenská Superstar. Tato událost se stala ve vztahu k muzice průlomovou. Poprvé jsem se rozhodl jít hudbě naproti. Dostal jsem možnost veřejně předvést, co ve mně je, získat druhé pro svůj zpěv a hudbu. Dostal jsem možnost vyvolat emoce v obrovském množství lidí, kladné i záporné. Všechny ty silné dojmy a zážitky z hektického období soutěže mě ujistily o správnosti mého rozhodnutí. Přerušil jsem studium a soustředil se výhradně na práci na svém debutovém albu a jeho nahrávání. Snažil jsem se do každé jednotlivé skladby vetknout sebe sama, sdělit a předat svou vizi hudebního cítění s přáním, aby si našla cestu k co největšímu počtu posluchačů a aby je oslovila.

Dále se nezastavuji

V současné době je album dokončeno a je připraveno prorazit si cestu k Vašim uším a doufám, že i srdcím. Moje osobní, dosud poměrně přímočará cesta se nyní rozvětvuje do několika dalších cestiček. Vrátil jsem se ke studiu na své alma mater v Brně, ale také získal práci v Českém rozhlase v Praze, kde na Radiu Junior moderuji čtrnáct dní v měsíci odpolední vysílání pro děti. Zároveň rozjíždím svou sólovou pěveckou, ale také skladatelskou kariéru, nyní nově pod licenční záštitou vydavatelství EMI, se kterým začínáme spolupracovat na přípravách mého dalšího alba. Věřím, že má další cesta bude provázena jen kroky úspěšnými a že na ní budu potkávat stejně jako doposud jen ty správné lidi. Doufám také v to, že mě i Vy, jako mí posluchači, na této cestě budete nadále provázet a zachováte mi přízeň.

Podpis Petra Ševčíka

Petr Ševčík, narozen 16.6.1991, Brno


Facebook Dailymotion YouTube EMI EMI